OECD Multilingual Summaries

OECD Sovereign Borrowing Outlook 2014

Summary in Czech

Výhled OECD na rok 2014: státní výpůjčky

Přehled v českém jazyce

Státní emitenti z řad zemí OECD ve složité ekonomické situaci stále bojují s řadou problémů

Státní emitenti cenných papírů se potýkají s potížemi, jež souvisejí se zvýšenými riziky, pokud jde o trh a likviditu, s vyššími dlouhodobými úrokovými sazbami a překážkami globálního ekonomického růstu. Není jasné, kdy, jak rychle a jakým způsobem začnou centrální banky ustupovat od programů nekonvenční monetární politiky. V zemích, jež mají velký deficit veřejného rozpočtu a velmi vysokou míru veřejného dluhu a kde se dosud nepodařilo nastartovat jejich snižování, není snadné uskutečnit emisi. Nejsou‑li totiž přijaty realistické střednědobé plány fiskální konsolidace, nejsou vlády vzhledem k vysokému veřejnému dluhu z minulosti dlouhodobě důvěryhodné. To jsou hlavní potíže, jež vyplývají z rizik spojených s minulostí, s nedokončenými reformami ve finančním sektoru a možným nepříznivým vlivem (dosud neschválených) nových předpisů na tržní likviditu. Úřady pro správu dluhu na ně musely reagovat a upravit svou emisní strategii a systém prodeje. Některé z nich také zavedly nové dluhové nástroje nebo jejich zavedení plánují.

Výpůjčky dosáhly maxima v roce 2012; v roce 2014 klesnou, ale míry veřejného dluhu jsou stále vysoké a dále rostou

Ačkoli celková hrubá výpůjční potřeba zemí OECD dosáhla svého maxima pravděpodobně v roce 2012, kdy se vyšplhala až na 11 bilionů USD, správci dluhu musí i dnes řešit závažné problémy s financováním a míry veřejného dluhu jednotlivých vlád nadále rostou. V roce 2013 celková hrubá úvěrová potřeba zemí OECD podle odhadů mírně klesla, na 10,8 bilionu USD. V roce 2014 se očekává její další pokles, přibližně na 10,6 bilionu USD, přičemž se ale předpokládá poměrně vysoká míra odkupu. Čisté výpůjčky by měly v roce 2014 podle prognóz klesnout na 1,5 bilionu USD, organizace OECD jako celek by však měla zaznamenat nárůst míry veřejného dluhu.

V tomto kontextu je nutné řešit problém získání značných objemů prostředků za co nejnižší cenu, s přijatelným rizikem refinancování v případě splatných závazků. Mnoho správců dluhů zemí OECD ve snaze docílit vyvážení portfolia i nadále vydává více dlouhodobých nástrojů a omezuje vydávání směnek.

Klíčová zjištění

• Výpůjčky by v roce 2014 měly klesnout, míry veřejného dluhu ale zůstanou vysoké. Celkový veřejný dluh některých zemí OECD v roce 2014 patrně stoupne na nejvyšší úroveň od 2. světové války.
• Očekává se, že podíl krátkodobých cenných papírů zůstane v období let 2013 a 2014 v rozmezí 45–46 % z celkového objemu vydaných cenných papírů. To je podstatně méně než v době před krizí, kdy jejich podíl činil téměř 49 %.
• Podíl dlouhodobého dluhu ve státních portfoliích v roce 2013 se odhaduje na asi 87 %. V roce 2014 by měl stoupnout na 88,1 %.
• Výnosy ekonomicky silných zemí plynoucí z dlouhodobých nástrojů peněžního trhu spolu historicky výrazně korelují.
• Důležitým problémem, jemuž musí organizace OECD jako celek věnovat patřičnou pozornost, je potřeba refinancování států, která v následujících 3 letech dosáhne přibližně 29 % nesplaceného dlouhodobého dluhu.
• Agregátní nabídka aktiv státních fondů je dostatečná, zejména pokud se uplatní širší pojetí rizika státního dluhu. Za bezpečný se doporučuje považovat nejen státní dluh s ratingem AAA, ale i s ratingem AA a A.
• Úřady pro správu dluhu vyjádřily obavy z tlaku na stávající systémy primárního prodeje a z vlivu (v budoucnu přijatých) předpisů na likviditu na primárním a sekundárním trhu se státními cennými papíry.
• Stabilitu trhů se státními cennými papíry mohou výrazně narušit změny postoje centrálních bank k programům nekonvenční monetární politiky. Opatření směřující k ústupu od těchto programů (včetně tempa snižování plateb) je proto třeba realizovat velmi uvážlivě. Centrální banky o nich musí vést dialog se státními emitenty a srozumitelně o nich informovat na trhu.