Výhled pro rok 2013 v oblasti mezinárodní migrace

OECD Multilingual Summaries

International Migration Outlook 2013

Summary in Czech

Celý text si můžete přečíst na adrese:
10.1787/migr_outlook-2013-en

Výhled pro rok 2013 v oblasti mezinárodní migrace

Přehled v českém jazyce

HLAVNÍ TRENDY

Přestože imigrační toky v zemích OECD neustále rostou, ani zdaleka nedosahují úrovní jako před vypuknutím krize. V roce 2011 sice trvalá imigrace do zemí OECD oproti předchozímu roku celkově vzrostla, zůstala však pod úrovní čtyř milionů. Podle předběžných údajů došlo v roce 2012 k dalšímu nárůstu. Dočasná migrace za prací od roku 2010 v podstatě stagnuje na úrovni necelých dvou milionů. Země OECD stále lákají studenty z celého světa, přičemž počet mezinárodních studentů v těchto zemích vzrostl v roce 2010 oproti roku 2009 o 6 %.
Přestože důležitými zdroji imigrantů do zemí OECD zůstávají i nadále Indie a Čína, letos se v důsledku zvýšené mobility uvnitř Evropské unie mezi prvními třemi zeměmi (za Čínou) objevilo také Polsko a Rumunsko. Volný pohyb v rámci evropských zemí OECD v roce 2011 značně vzrostl a v současné době je v tomto regionu čtyřikrát častější ve srovnání s migrací odjinud. V letech 2009 až 2011 se také zrychlil odliv obyvatel ze zemí nejvíce postižených krizí, zejména z jižní Evropy, a to o 45 %.
V roce 2011 se počet osob hledajících azyl v zemích OECD zvýšil o více než jednu pětinu, a poprvé od roku 2003 tak překonal hranici 400 000. Tento trend potvrzují také předběžné údaje z roku 2012. Hlavními cílovými zeměmi se přitom staly Spojené státy, Francie a Německo. V roce 2011 se pak zejména kvůli „arabskému jaru“ dostala na čtvrtou příčku největších přijímajících zemí Itálie.
Vlády mnoha zemí zavedly přísnější pravidla pro zahraniční nábor ve snaze chránit své vlastní pracovníky před rostoucí nezaměstnaností. Na druhou stranu však země rovněž zavádějí opatření, jejichž cílem je zjednodušit situaci zahraničním pracovníkům, kteří přijdou o zaměstnání, a to především tím, že jim umožňují v zemi zůstat a hledat práci. Stále více zemí také přejímá systémy bodového hodnocení z důvodu flexibility, kterou poskytují při výběru vysoce kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání. Pozornosti se začíná dostávat i programům, jež mají přilákat investory a podnikatele.
Situace na pracovním trhu se pro imigranty během posledních let výrazně zhoršila, a to nejen co se týče úrovně, ale také ve srovnání s místními obyvateli. Průměrně se míra nezaměstnanosti imigrantů mezi lety 2008 a 2012 zvýšila o pět procentních bodů, zatímco u místních obyvatel pouze o 3 procentní body. Dlouhodobá nezaměstnanost přistěhovalců se stává závažným problémem v mnoha zemích OECD. V roce 2012 takřka každý druhý nezaměstnaný imigrant hledal práci déle než rok.
Krize postihla především mladé přistěhovalce a osoby s nízkou kvalifikací, ženy a vysoce kvalifikovaní imigranti ji pocítili mnohem méně. Dopad byl přitom nejsilnější na imigranty z Latinské Ameriky a severní Afriky. Například v Evropě v roce 2012 se imigranti ze severní Afriky potýkali s rekordně vysokou nezaměstnaností ve výši 26,6 %.
Důraz, který jednotlivé země kladou na integrační politiku, i veřejné prostředky, které do ní investují, se výrazně liší, a to i navzdory společné potřebě podpořit zapojení imigrantů do pracovního trhu a předejít tak možným dlouhotrvajícím negativním dopadům především na mladé imigranty a děti imigrantů narozené v přijímající zemi. Zatímco některé země dále investovaly do integračních iniciativ značné veřejné prostředky, jiné je musely omezit v důsledku hospodářské recese a fiskálních omezení.

Fiskální dopad imigrace

O otázce, zda imigranti přispívají do veřejných financí, nebo je naopak odčerpávají, se stále živě debatuje. Odhady uvádějí, že ať již je jejich vliv pozitivní nebo negativní, obvykle nepřesahuje 0,5 % HDP. Přesto imigranti obvykle mívají méně příznivé čisté fiskální postavení než místní obyvatelé. To je však dáno zejména tím, že mají menší daňové odvody a příspěvky na sociální zabezpečení, a nikoliv vyšší závislostí na sociálních dávkách.

Důležitým faktorem při vysvětlování rozdílů mezi čistou fiskální pozicí imigrantů v jednotlivých zemích je jejich věkový profil. Věk při příjezdu do přijímající země je klíčovým prvkem pro stanovení současné čisté hodnoty jejich diskontovaných budoucích čistých přímých fiskálních příspěvků. Navzdory tomu však ve většině migračních systémů pro výběr pracovníků hraje věk relativně malou roli ve srovnání s jinými faktory, jako jsou například pracovní zkušenosti, jazykové kompetence či vzdělání. Obecněji řečeno, rozdíly ve složení populace imigrantů podle jednotlivých migračních kategorií (pracovní, rodinná, humanitární) se velkou měrou podílejí na rozdílném fiskálním postavení imigrantů v porovnání s místním obyvatelstvem v jednotlivých zemích.

Zaměstnanost je tím nejdůležitějším faktorem čistého fiskálního přínosu imigrantů, zejména v sociálně štědrých státech. Pokud by se podařilo zvýšit míru zaměstnanosti imigrantů na úroveň místních obyvatel, znamenalo by to značný fiskální přínos pro ekonomiku mnoha evropských zemí OECD.

Diskriminace imigrantů

Diskriminace imigrantů a jejich dětí na pracovním trhu či ve společnosti může poškodit sociální soudržnost a snížit pobídky k investicím do vzdělání. Může tedy pro hostitelskou zemi představovat také určitou ekonomickou ztrátu. Diskriminaci lze měřit jen velmi obtížně. Studie však naznačují, že aby imigranti nebo jejich děti obdrželi pozvání k pohovoru, musejí obvykle zaslat více než dvojnásobek žádostí než lidé bez migračního pozadí, kteří mají jinak rovnocenný životopis. Skutečně se zdá, že má diskriminace největší dopad právě na proces náboru do práce, ačkoliv může následně ovlivňovat i kariérní růst či výši platu.

Většina zemí OECD již přijala opatření k boji proti diskriminaci, i když se jejich šíře a rozsah výrazně liší. Nejběžněji se používají právní prostředky. Řada zemí OECD zavedla také politiku „podpůrných akcí“ vycházející ze stanovených cílů a kvót, jakož i nástrojů, jako jsou například anonymní životopisy. Důkazy potvrzují, že pokud jsou tyto akce pečlivě navrženy, je možné proti diskriminaci účinně bojovat. V několika zemích OECD již také došlo k testování nástrojů na podporu politiky různorodosti. Je však velmi obtížné posoudit jejich účinnost, neboť testování se obvykle účastní především ti zaměstnavatelé, které diverzita zajímá nejvíce. Velmi důležitou roli při překonávání negativních stereotypů hraje veřejné povědomí, jež se zdá být hlavním zdrojem diskriminačního chování.

Klíčová zjištění

V letech 2001 až 2011 se imigrace podílela ze 40 % na celkovém růstu populace v oblasti zemí OECD.
Přitom trvalá imigrace do zemí OECD vzrostla v roce 2011 o 2 % a předběžné údaje ukazují podobný nárůst také v roce 2012.
V kontextu volného pohybu po evropských zemích imigrace v roce 2011 vzrostla o 15 % poté, co během krize v letech 2007–2010 poklesla téměř o 40 %.
V Evropě je méně než jeden ze dvou přistěhovalých pracovníků najímán ze zahraničí.
Počet mezinárodních studentů se neustále zvyšuje a v roce 2010 dokonce překonal hranici 2,6 milionů.
V zemích OECD se také neustále zvyšuje podíl asijských migrantů na migračních tocích. V roce 2011 dosáhl 36 %; jako kontinent původu se tak Asie zařadila ihned za Evropu.
Počet žadatelů o azyl se v zemích OECD zvýšil v roce 2011 o více než 20 % a v roce 2012 o 7 %.
Deset nových zemí implementovalo v roce 2012 směrnici Evropské unie o modrých kartách. Ty se již nyní vydávají ve všech těchto signatářských zemích.
V letech 2011 a 2012 upravilo sedm zemí OECD svůj systém tak, aby na svůj pracovní trh přilákaly mezinárodní postgraduální studenty.
V průměru jsou imigranti v zemích OECD ovlivňováni rostoucí nezaměstnaností více než místní obyvatelé. Zatímco míra nezaměstnanosti vzrostla mezi imigranty z 8,1 % v roce 2008 na 12,9 % v roce 2012, u místních obyvatel byl zaznamenán nárůst pouze z 5,4 % na 8,7 %.
V letech 2008 až 2012 se podíl nezaměstnaných imigrantů po dobu delší než jeden rok mezi nezaměstnanými imigranty zvýšil v zemích OECD z 31 % na 44 %.

Tento přehled není oficiálním překladem OECD. OECD-oversettelse.

Reprodukce tohoto přehledu je povolena, jsou-li uvedena autorská práva OECD a název původní publikace.

Vícejazyčné přehledy jsou překlady výtahů z publikací OECD původně publikovaných v angličtině a francouzštině.

Jsou zdarma k dispozici v internetovém knihkupectví OECD www.oecd.org/bookshop

Další informace vám poskytne Odbor pro legislativu a překlady při OECD, Ředitelství pro veřejné záležitosti a komunikaci [email protected] , fax: +33 (0)1 45 24 99 30.

OECD Rights and Translation unit (PAC)
2 rue André-Pascal, 75116
Paris, France

Navštivte naši internetovou stránku www.oecd.org/rights

Přečtěte si na portálu OECD iLibrary plné znění anglické verze!!