OECD Multilingual Summaries

OECD Digital Economy Outlook 2015

Summary in Czech

Výhled OECD pro digitální ekonomiku 2015

Přehled v českém jazyce

Digitální ekonomika v současnosti proniká do nesčetných oblastí světového hospodářství a ovlivňuje odvětví tak různorodá jako bankovnictví, maloobchod, energetiku, dopravu, vzdělávání, vydavatelství, mediální komunikaci či zdravotnictví. Informační a komunikační technologie (ICT) proměňují sociální kontakt a fungování osobních vztahů. Pevné, mobilní a vysílací sítě se vzájemně sbližují a zařízení i předměty jsou stále více propojeny v "internetu věcí".

Jak mohou země OECD a jejich partnerské ekonomiky co nejlépe využít potenciálu digitální ekonomiky k podpoře inovací, růstu a sociálního začlenění? Jakým proměnám digitální ekonomiky mají politici věnovat pozornost a jaké nové problémy musí řešit?

Potenciál digitální ekonomiky není dosud plně využíván

Světový obchod s výrobky a zejména službami ICT neustále roste. Výdaje podniků na výzkum a vývoj a nárůst patentů v oblasti ICT, zaznamenaný v poslední době, dokazují, že sektor ICT hraje klíčovou roli v inovacích. Trhy se širokopásmovým připojením se rozšiřují. Rostoucí počet smluv na bezdrátové širokopásmové připojení, který se v zemích OECD již blíží jedné miliardě, vyrovnává ústup pevných telefonních linek. Výkon komunikačních sítí se zlepšuje díky využívání optických vláken a technologie 4G. Ceny naopak klesají, zejména u mobilních služeb.

• Možnosti rozšíření pokrytí a zlepšení kvality pevné i mobilní infrastruktury pro širokopásmové připojení jsou nemalé. OECD vyvinula novou metodologii pro měření inzerované rychlosti pevného širokopásmového připojení, která vládám pomůže udržet pokrok při budování "internetu věcí".
• S rostoucími nároky na kapacitu sítí a zvětšující se částí radiového spektra, kterou je třeba vyhradit pro mobilní komunikaci, bude nutné dobře využít doplňkový charakter pevných a mobilních sítí. Pevná infrastruktura má zásadní význam pro přenos a páteřní připojení bezdrátových sítí a pro lepší využití dostupných kmitočtů. Tvůrci politik zkoušejí inovativní způsoby udělování licencí, jimiž by zvýšili efektivitu využívání spektra.
• Širší zavádění a využívání ICT a internetu ve firmách skýtá obrovské příležitosti k posílení růstu a inovací ve všech odvětvích. Širokopásmové připojení má většina firem v zemích OECD (95% všech podniků s více než 10 zaměstnanci v roce 2014), málo firem však využívá software pro plánování podnikových zdrojů, služby uložené na internetových serverech ("cloud computing") či elektronické objednávky. V těchto ohledech dosud panují výrazné rozdíly mezi malými a velkými firmami i mezi jednotlivými zeměmi.
• Nové modely podnikání založené na kooperativních metodách výroby, jako například skupinové financování ("crowdfunding") či nové platformy sdílené ekonomiky ("sharing economy"), jsou zatěžkávací zkouškou stávající regulace zavedených trhů a vyžadují přijetí vyvážených opatření, která umožní inovace a zároveň ochrání veřejný zájem.
• V daleko širší míře by mohli ICT využívat i jednotlivci. Internetové nákupy konečných spotřebitelů tvoří jen zlomek elektronických obchodů, 90% transakcí se odehrává mezi podniky. Internet je všeobecně rozšířen, intenzita jeho využívání se však dosud různí, zejména v činnostech vyžadujících vyšší stupeň vzdělání jako je elektronický kontakt s veřejnou správou, elektronické obchodování či internetové bankovnictví.

Posílení hospodářského a sociálního růstu národními digitálními strategiemi

Vlády zemí OECD si stále více uvědomují nutnost strategicky rozvíjet digitální ekonomiku, aby se zvýšil její celkový přínos i příspěvek ke snižování nezaměstnanosti, omezování nerovností, boji s chudobou a k řešení dalších klíčových problémů. Současné národní digitální strategie pokrývají širokou škálu otázek od zakládání podniků a růstu produktivity, přes veřejnou správu, zaměstnanost, vzdělávání, zdraví a stárnutí obyvatel, až po životní prostředí a rozvoj. Vlády si celkově stále více uvědomují, že "internetová správa věcí veřejných" je podmíněna souborem konzistentních, napříč státní správou koordinovaných politik:

• Infrastruktura, která slouží jako základna nových modelů podnikání, elektronického obchodování a nových sítí vědecké a sociální spolupráce, musí být vysoce kvalitní a všeobecně dostupná za konkurenční ceny.
• Hospodářskou soutěž v digitální ekonomice ohrožují některé významné změny jako technologické sbližování a integrace obchodních modelů mezi poskytovateli telekomunikačních služeb a novými hráči na trhu internetu. Vlády proto musí aktivně usilovat o ochranu hospodářské soutěže, snižování umělých překážek vstupu a posilování soudržnosti právních předpisů. Konsolidace trhů mobilních komunikačních služeb nesmí být na újmu inovací nebo schopnosti jiných subjektů konkurovat velkým poskytovatelům.
• Je nezbytně nutné podpořit širší využívání ICT zejména veřejnými institucemi a firmami včetně malých a středních podniků.
• Uživatelé musí mít důvěru ve spolehlivost a bezpečnost internetových sítí, služeb a aplikací i záruku ochrany svého soukromí a spotřebitelských práv. OECD vyzvala vůdčí politiky a rozhodující činitele, aby zapojili digitální bezpečnost a řízení rizik v oblasti ochrany osobních údajů do obecných rámců řízení hospodářských a sociálních rizik a neřešili tyto otázky jako oddělené technické a právní problémy. Strategie kybernetické bezpečnosti by měly být doplněny národními strategiemi ochrany osobních údajů, aby se otázky ochrany soukromí řešily koordinovaným a celistvým způsobem a aby se zjistilo, jaká omezení je společnost ochotna přijmout s ohledem na kolektivní veřejné zájmy.
• V zájmu zvýšení podnikavosti, zaměstnanosti a začlenění v elektronickém světě, musí být lidé vybaveni náležitými dovednostmi, které jim umožní využívat ICT a zvládat rizika spojená se sociálními a ekonomickými aktivitami na internetu. K tomu slouží vzdělávání, praktické školení a rekvalifikační kurzy zaměřené na ICT.
• Je třeba si uvědomit, že digitalizace může mít rušivé účinky. Vlády budou muset přijmout opatření, která usnadní přechod pracovníků na nové typy digitální práce.

Správa internetu: politická priorita příštích let

Internetová komunita připravuje návrh na přenesení dohledu nad technickým zázemím internetu od vlády Spojených států na globální společenství, v němž budou zapojeny všechny zainteresované strany. Organizace spojených národů představí v září 2015 rozvojovou agendu po roce 2015 a stanoví přitom cíle udržitelného rozvoje, které budou patrně zahrnovat i rozšíření přístupu k ICT a internetu za účelem vybudování inkluzivní a globální digitální ekonomiky. V prosinci 2015 se rozhodne o prodloužení mandátu Fóra pro správu internetu (IGF), v němž mají rozhodující slovo zástupci všech zainteresovaných stran.

Společným jmenovatelem těchto iniciativ je základní potřeba zachovat otevřenost internetu. Pojetí internetu jakožto otevřené platformy, kde mohou podniky, občané i veřejné instituce díky náhodným objevům inovovat a vyvíjet aplikace i služby, umožnilo řadu inovací v digitální ekonomice. V posledních letech se ale vyskytly obavy, že hospodářské a sociální přínosy otevřené a decentralizované architektury internetu a volného toku dat přes hranice mohou být přímo či nepřímo umenšeny problémy spojenými s územním naváděním, požadavky na místní podíl nebo ukládání dat, se síťovou neutralitou, všeobecným uznáváním vícejazyčných názvů domén a s tvorbou alternativních sítí.

Přínosy a rizika otevřeného internetu budou předmětem debaty ministrů i vrcholných představitelů dalších zainteresovaných subjektů na nadcházejícím ministerském zasedání OECD v roce 2016. Na programu budou i další klíčové otázky jako globální propojení, "internet věcí", opatření na straně poptávky k podpoře inovací a důvěry v digitální ekonomiku, či cesty, jak podpořit tvorbu pracovních míst a rozvíjet dovednosti potřebné k co nejlepšímu využití přínosů digitální ekonomiky.