OECD Multilingual Summaries

OECD Business and Finance Outlook 2018

Summary in Czech

Výhled OECD na rok 2018 týkající se obchodu a financí

Přehled v českém jazyce

Propojení jak mezi institucemi v rámci globálního finančního systému, tak mezi zeměmi je nedílnou součástí globalizace a hlavní složkou toho, jak fungují složité podniky ve snaze zvýšit svou produktivitu. Výhled na tento rok se zabývá propojením jak mezi institucemi v rámci globálního finančního systému, tak mezi zeměmi. Co se týče propojení mezi zeměmi, zkoumá tento výhled rostoucí váhu Číny v globálním hospodářství. Zabývá se zejména dopadem mezinárodní rozvojové strategie známé coby „Jeden pás, jedna cesta“ na globální obchod Číny a její investiční partnery a politickými přístupy, které by pomohly rozšířit její přínosy na celé globální hospodářství.

Výhled pro globální finanční systém

Měnové orgány v jurisdikcích, které jsou domovem bank významných z hlediska globálního systému, poskytují od roku 2008 podporu globálnímu finančnímu systému v podobě velmi nízkých úrokových sazeb a rozsáhlých nákupů cenných papírů. Prvotním účelem bylo podpořit nefunkční trhy a poté hospodářskou obnovu. Protože se hospodářské pozadí zlepšilo, začal Federální rezervní systém USA uvádět své politiky do normálu. Zdá se, že centrální banky v ostatních vyspělých zemích se přidávají. To přispělo k prudkému pohybu cen aktiv v roce 2018, zejména během prvních měsíců tohoto roku. Zvládnutí tohoto procesu bude výzvou.

Zatímco probíhá tento proces, Basilejský výbor pro bankovní dohled dokončuje reformu regulačního rámce, kterým se řídí banky aktivní na mezinárodní úrovni a jenž je všeobecně známý jako Basel III. Obrat měnového uvolňování otestuje, zda Basel III dosáhl svého cíle zajistit bezpečnost a dobrý stav finančního systému tváří v tvář napětí, zejména v případech, kdy je likvidita produktů hnací silou volatility. Basel III dosáhl pokroku v oblasti posilování kapitálových pravidel, ale ponechává banky významné z hlediska globálního systému a jejich obchodní modely podobné tomu, jaké byly před krizí v roce 2008 ‑ což rozhodně brání úplnému oddělení investičního bankovnictví od spotřebitelského bankovnictví s pojištěnými vklady. Slabá místa, která jsou výsledkem jejich vzájemného propojení, zůstávají významným znakem tohoto systému. Pomyslná hodnota OTC derivátů, která je jedním z kritérií vzájemného propojení, zůstala ve druhé polovině roku 2017 ve výši 532 bilionů USD, což je jen mírně pod maximální hodnotou před krizí na konci roku 2007, kdy dosahovala výše 586 bilionů USD. Došlo k určitým změnám v umístění těchto rizik, neboť investoři reagovali na prostředí s nízkými úrokovými sazbami.

Finanční výhled bude rovněž ovlivněn schopností Číny řídit rizika týkající se vysoké zadluženosti a finanční páky v jejích odvětvích bankovnictví, nebankovní úvěrové činnosti a správy majetku. Zatímco Čína není kvůli uzavřenosti svého finančního systému přímo spojena s riziky ve vyspělých hospodářstvích, jakékoli problémy v této zemi by mohly vést k tomu, že by se čínské orgány zbavily držby cenných papírů USA. To by zvýšilo tlaky na likviditu ve vyspělých hospodářstvích. Rozsah problémů týkajících se úvěrů se selháním v Číně je zastřen v důsledku nedostatečných informací o tom, která aktiva se nacházejí v podrozvahových nástrojích. Je však jasné, že tyto rozsáhlé podrozvahové expozice zvýšily riziko pákového efektu a mohly by vést k destabilizaci úvěrových událostí. Mají potenciál narušit růst mimo Čínu, pokud hlavní vyspělé a rozvíjející se ekonomiky nezváží další změny ve struktuře finančních trhů a institucí.

Jeden pás, jedna cesta v globálním obchodu, investicích a finančním prostředí

Iniciativa Číny Jeden pás, jedna cesta je ambiciózní rozvojovou strategií pro vybudování propojení a spolupráce mezi šesti hlavními hospodářskými koridory znázorněnými v grafu 2.3. Asijská rozvojová banka odhaduje, že Asie potřebuje do roku 2030 investice do infrastruktury ve výši 26 bilionů USD a Čína jí rozhodně může pomoci části z nich dosáhnout. Iniciativa Jeden pás, jedna cesta, která upřednostňuje financování infrastruktury, je také strategií k dosažení několika dlouhodobějších cílů: propojení, energetické bezpečnosti a potravinového zabezpečení; vyváženého regionálního rozvoje a lepšího využití kapacit; volnějšího obchodu; cílů udržitelnosti a kulturních a vědeckých výměn.

Čína investuje do přenosu technologií s cílem posunout se směrem k činnostem s vyšší hodnotou a z dlouhodobějšího hlediska se snaží sledovat to, čeho dosáhly ostatní hlavní země v oblasti technologických norem, inovací a obchodních hodnotových řetězců. Propojení je vzhledem k četným a různorodým zdrojům podél koridorů strategie Jeden pás, jedna cesta jejím významným prvkem, zejména co se týče energie. Obecněji empirická analýza v tomto výhledu naznačuje, že propojení mezi vyspělými a rozvíjejícími se trhy zvyšuje přínosy obchodu a investic. Rozvíjející se Asie však potřebuje vysoké prostředky pro financování infrastruktur a vlastní finanční otázky Číny v domácím prostředí ukazují na limity toho, co samotná Čína může udělat. To znamená, že má‑li strategie Jeden pás, jedna cesta uspět, budou zapotřebí významné příspěvky ze zemí OECD. To bude vyžadovat rostoucí úlohu trhů při rozhodováních o přidělení zdrojů. Aby bylo možné toho dosáhnout, bude zapotřebí posílit vlastnická práva, hospodářskou soutěž, rovné podmínky a řádnou správu věcí veřejných.

Na cestě k zajišťování rovných podmínek pro udržitelný růst

Strategie Jeden pás, jedna cesta je dlouhodobou fází globalizace, která stejně jako podobné otázky ve světovém hospodářství potřebuje transparentní základy spočívající na stabilních zásadách vedoucích k nákladově účinným řešením a spravedlnosti vůči všem zúčastněným stranám.

Existuje pět obecných oblastí, které by zejména mohly těžit z většího souladu s mezinárodními standardy:

• Rostoucí úloha státem vlastněných podniků v globálním hospodářství vyžaduje způsoby, jak zajistit rovné podmínky, které by odradily od subvencí a netransparentních postupů a umožnily přijímajícím zemím využít investic založených na obecně přijímaných postupech správy a řízení společnosti. Přijímající hospodářství musí řešit obavy spojené s národní bezpečností, zejména pokud se týkají strategicky citlivé technologie a mezer v právní odpovědnosti státem vlastněných podniků.
• Je zapotřebí otevřené a transparentní uspořádání zadávání zakázek, zejména pokud jde o rozsáhlé investice do infrastruktur.
• Je nezbytné zabránit velkým nákladům, jež mohou způsobit úplatky a korupce, a to jak v případě rozsáhlých projektů infrastruktury, tak v jiných oblastech. Je třeba zohlednit sociální a environmentální náklady tím, že bude zajištěno odpovědné obchodní chování minimalizující narušení místních komunit.
• Aby vlády doplnily to, co se očekává od podniků při respektování životního prostředí, musí před tím, než provedou navrhované projekty pro zařízení a infrastrukturu, provést posuzování vlivů na životní prostředí.
• Jsou zapotřebí otevřené a transparentní režimy pro přeshraniční investice, aby se snížily náklady a zvýšily možnosti týkající se technologie. Ty budou sloužit k podpoře propojení a úspor z rozsahu, jichž mají strategie pro infrastrukturu dosáhnout.

Ve všech pěti oblastech zajišťuje OECD a další mezinárodní normy základní pokyny jak pro hospodářství, jež jsou z hlediska infrastruktur příjemci, tak pro dodavatelská hospodářství.