1887

OECD Multilingual Summaries

Entrepreneurship at a Glance 2017

Summary in Czech

Cover
Celý text si můžete přečíst na adrese:
10.1787/entrepreneur_aag-2017-en

Letmý pohled na podnikání v roce 2017

Přehled v českém jazyce

Ve většině zemí OECD, pro něž jsou k dispozici údaje, se počty nově zakládaných podniků nadále zvyšují a v mnoha zemích jsou na vyšší úrovni než před krizí, což znamená, že dlouhotrvající pokles míry podnikání se může chýlit ke konci.

Zlepšení tendence v oblasti bankrotů posiluje signály konjunktury v podnikatelském prostředí. Na konci roku 2016 byl počet bankrotů ve většině zemí zpět na úrovni před krizí nebo nižší. A dokonce i v zemích, kde míra bankrotů zůstala na vyšší úrovni než v roce 2007, zejména na Islandu, v Itálii a Španělsku, začínají tendence z počátku roku 2017 ukazovat na zlepšení.

Služby jsou významnou hnací silou zakládání podniků

Ve všech zemích OECD míra zakládání podniků v oblasti služeb předstihla míru zakládání průmyslových podniků, přičemž v oblasti služeb se soustředily přibližně dvě třetiny všech pracovních míst vytvořených novými podniky v roce 2014. Ve většině hospodářství ale nové průmyslové podniky přispěly méně než 15 % vytvořených pracovních míst. Kromě toho mezi lety 2008 a 2014 zaměstnanost ve výrobě poklesla ve všech zemích OECD s výjimkou dvou: Lucemburska a Německa.

Míra zaměstnanosti se v mnoha zemích rovněž zvýšila a hlavní hnací silou růstu ve většině zemí byly malé a střední podniky, nové a již zavedené. V rámci výroby růst zaměstnanosti ve velkých podnicích v eurozóně, které krize zasáhla méně než malé a střední podniky, nadále překonával růst zaměstnanosti u malých a středních podniků. V USA tomu bylo naopak, kdy růst zaměstnanosti v období po krizi poháněly velké podniky v odvětví služeb.

Rozdíly v produktivitě mezi většími a menšími podniky se v jednotlivých zemích a odvětvích značně liší. Obecně jsou však rozdíly v produktivitě mnohem menší v odvětví služeb než ve výrobě. Obvykle platí, že čím větší je rozdíl v produktivitě, tím větší je rozdíl ve mzdách ‑ například v Německu vyplácely velké podniky mzdy o zhruba 50 % vyšší než středně velké podniky a více než dvojnásobné oproti menším podnikům a mikropodnikům ‑ růst činností v odvětví služeb tudíž může pomoci snížit velikost distribuce mezd celého hospodářství.

Podnikavější odvětví služeb může také pomoci nadále snižovat genderové rozdíly, neboť ženy se nepoměrně zapojují do nově zakládaných podniků v odvětví služeb. Během posledních deseti let se rozdíl mezi mírou samostatné výdělečné činnosti mužů a žen uzavřel téměř ve všech zemích. Významné genderové rozdíly však přetrvávají: v zemích OECD je samostatně výdělečně činná jedna z deseti zaměstnaných žen, což je téměř poloviční míra oproti samostatně výdělečně činným mužům (17 %).

Mzdová diferenciace ve výrobě se v mnoha zemích zvyšuje

V mnoha zemích růst pracovní produktivity v období po krizi v malých a středních podnicích ve výrobním odvětví zaostával za tímto růstem ve velkých podnicích, přičemž došlo ke zhoršení stávajících rozdílů v produktivitě, zejména v Belgii, České republice, Německu, Lotyšsku a Slovenské republice. Mzdová diferenciace mezi většími a menšími výrobními podniky se pak mezi lety 2008 a 2014 zvýšila ve všech zemích OECD ve východní Evropě s výjimkou Polska, v pobaltských státech, Norsku a Spojeném království.

Digitální nástroje poskytly nové cesty a otevřely nové trhy pro mikropodnikatele

Rozvoj cenově dostupných digitálních nástrojů a platforem poskytl mikropodnikům nové příležitosti začít využívat zahraniční trhy způsobem, který byl dříve nepředstavitelný.

Nové údaje z "Průzkumu budoucnosti podnikání", což je společný měsíčně prováděný průzkum stránky Facebook, OECD a Světové banky týkající se malých a středních podniků činných v digitálním prostředí, ukazují, že dokonce i podnikatelé typu "pouze já" (tj. osoby samostatně výdělečně činné bez zaměstnanců) se mohou zabývat vývozem coby hlavní podnikatelskou činností tak, že navzdory své malé velikosti využijí digitálních nástrojů. Dvě třetiny exportních podniků odpověděly, že více než polovina jejich mezinárodního prodeje závisí na on‑line nástrojích, a téměř polovina (45 %) uvedla, že více než 75 % jejich mezinárodního prodeje závisí na on‑line nástrojích.

Nejnovější údaje z "Průzkumu budoucnosti podnikání" také potvrzují předchozí zjištění, že podniky obchodující na mezinárodní úrovni jsou si jistější současným stavem svého podnikání a výhledem do budoucnosti a je také pravděpodobnější, že budou mít pozitivní vyhlídky v oblasti tvorby pracovních míst. To platí také pro podnikatele typu "pouze já", kteří se zabývají obchodem. Průzkum rovněž odhaluje, že velké podniky obecně pozitivněji hodnotí stav svého podnikání než menší podniky. To odráží významné výzvy, kterým čelí mikropodniky při provozu své činnosti a jejím zvyšování, jako je soulad s právními předpisy, zajištění finančních prostředků, nábor a udržení kvalifikovaných zaměstnanců a nacházení obchodních partnerů.

Vznik tzv. "gig workers"

Obecnou tendencí ve většině zemí byl růst počtu samostatně výdělečně činných osob pracujících pouze na částečný úvazek. Samostatná výdělečná činnost na částečný úvazek se v posledním desetiletí významně zvýšila, přičemž částečně šlo o odraz nových příležitostí, které přinesl vznik tzv. "gig economy", tj. rostoucí jev flexibilních pracovních dohod, které doplňují nebo nahrazují pracovní místa na plný úvazek. Zatímco samotné "gigs" nejsou ničím novým (například zábavní průmysl se na ně vždy spoléhal), v současnosti jsou nabízeny a požadovány větší a rozmanitější skupinou lidí a pokrývají širší škálu služeb než kdykoli předtím.

Vznik tzv. gig workers vede ke vzniku nových otázek ohledně přiměřenosti míry nebo úrovně samostatné výdělečné činnosti coby představitelů velikosti podnikání, neboť vztah mezi tzv. gig economy a podnikatelskou činností není v žádném případě jasný. Účastníky tzv. gig economy mohou být drobní podnikatelé, ale mnozí z tzv. gig workers poskytují své služby za podmínek, které jsou velmi podobné tradičním zaměstnancům, zejména co se týče neexistence podnikatelského rizika. Flexibilita, kterou tzv. gigs nabízejí, je současně často v rozporu s tradičními zaměstnáními se stálou mzdou a může podnítit rodící se podnikatele k tomu, aby uskutečnily své nápady ohledně nově zakládaných podniků, pokud budou stále schopni pokrýt své životní náklady.

Při posuzování přínosu tzv. gig workers k podnikání je tedy obtížné provést měření, přičemž určité důkazy naznačují, že tzv. gig economy může někdy snížit podnikatelskou činnost, zejména pokud platformy tzv. gig economy fungují spíše jako náhražka podnikání nízké kvality než doplněk vysoce kvalitního podnikání.

Řešení těchto obtíží týkajících se měření a průzkum způsobů, jak zlepšit dostupnost údajů v této oblasti, bude doplňovat závazek této publikace zajistit lepší údaje k měření podnikatelské činnosti. Další probíhající úsilí v tomto směru zahrnuje profilování nových podniků podle jejich vlastnické struktury a obchodního statusu a začlenění do globálních hodnotových řetězců, vytvoření lepších údajů o pohlaví a obecněji také s ohledem na zdůraznění statistických úskalí a výhrad při využívání údajů o podnikání

© OECD

Tento přehled není oficiálním překladem OECD. OECD-oversettelse.

Reprodukce tohoto přehledu je povolena, jsou-li uvedena autorská práva OECD a název původní publikace.

Vícejazyčné přehledy jsou překlady výtahů z publikací OECD původně publikovaných v angličtině a francouzštině.

OECD

Přečtěte si na portálu OECD iLibrary plné znění anglické verze!!

© OECD (2017), Entrepreneurship at a Glance 2017, OECD Publishing.
doi: 10.1787/entrepreneur_aag-2017-en

This is a required field
Please enter a valid email address
Approval was a Success
Invalid data
An Error Occurred
Approval was partially successful, following selected items could not be processed due to error