OECD Multilingual Summaries

OECD Digital Economy Outlook 2017

Summary in Czech

Výhled OECD pro digitální ekonomiku 2017

Přehled v českém jazyce

Vlády si uvědomují příležitosti a výzvy, které přináší digitální transformace

Digitální transformace je nyní se svým potenciálem povzbudit hospodářství na předním místě světového programu. Země OECD si stanovily cíle na ministerské konferenci konané v roce 2016 v Cancúnu na téma digitální ekonomika. Za účelem maximalizace přínosů digitální transformace pro inovace, růst a sociální prosperitu zaměřují své úsilí na politické dopady digitální transformace, přičemž zlepšují měření a rozvíjejí integrovaný politický rámec pro přístup státní správy jako celku. Navzdory významnému pokroku při provádění vnitrostátních digitálních strategií ve všech zemích OECD zůstává hlavní výzvou koordinace. Jen několik málo zemí pověřilo určitého úředníka nebo orgán na vysoké úrovni zabývající se digitálními záležitostmi koordinací svých vnitrostátních digitálních strategií.

Navzdory probíhajícím dopadům krize služby informačních technologií nadále rostou a vedou k pozitivnímu výhledu

Od dob globální hospodářské krize přidaná hodnota v odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT) jako celku v OECD poklesla v souladu s celkovou přidanou hodnotou. V rámci odvětví IKT se však přidaná hodnota v odvětví telekomunikačních služeb a v odvětví výroby počítačů a elektroniky snížila, zatímco v odvětví služeb informačních technologií se zvýšila a v oblasti vydávání softwaru zůstala beze změny. Očekává se, že tyto protichůdné tendence, které se odrážejí v zaměstnanosti v odvětví IKT v zemích OECD, budou v nadcházejících letech pokračovat, neboť podíl investic do rizikového kapitálu v IKT, který je ukazatelem očekávání podniků, se vrátil na maximální úroveň z roku 2000. Odvětví IKT zůstává hlavním hnacím motorem inovací, přičemž odpovídá za největší podíl výdajů podniků ze zemí OECD na výzkum a vývoj a za více než třetinu patentových přihlášek na celém světě.

Komunikační infrastruktury a služby, které se rozvíjejí rychlým tempem, se modernizují za účelem nového přívalu dat

Růst na trzích komunikací je poháněn poptávkou a v mnoha zemích uzpůsobenými regulačními rámci, které podporují hospodářskou soutěž, inovace a investice. Investice do telekomunikací se coby podíl příjmů zvýšily a operátoři do svých sítí dále zavádějí optická vlákna. U pevného i mobilního širokopásmového přístupu průměrné ceny poklesly a předplatné se zvýšilo, zatímco používání mobilních dat se v některých zemích exponenciálně zvyšuje. Sbližování v oblasti telekomunikací a vysílání pohání fúze a akvizice a aktivuje přezkumy regulačních sítí a institucí. Rychlost širokopásmového přístupu 1 gigabit za sekundu (Gbps) již není ničím výjimečným a zavádí se první obchodní nabídky s ohledem na nový příval dat, například z propojených a autonomních vozidel.

Využití IKT nadále roste, ale zůstává nerovnoměrně rozděleno napříč jednotlivými zeměmi a mezi podniky a jednotlivci

Průměrné využití IKT mezi jednotlivci dosáhlo nového maxima, ale je stále nerovnoměrně rozděleno napříč jednotlivými zeměmi a sociálními skupinami, zejména pokud jde o sofistikovanější využití mobilního internetu, jako jsou nákupy přes internet nebo internetové bankovnictví. Nejvíce zaostávají starší lidé a lidé s nižším vzděláním. Vlády se soustředí na odbornou přípravu, primární nebo sekundární vzdělávání a směřují veřejné výdaje do zařízení a konektivity ve školách. Uživatelé jsou naopak znepokojeni bezpečností a soukromím na internetu což jsou dvě hlavní překážky bránící jeho využívání, a to i mezi vysoce vzdělanými lidmi. Co se týče podniků, v základním a pokročilejším využití IKT zaostávají malé a střední podniky. Využití cloud computingu a analýz dat velkého objemu rychle roste, ačkoli z malého základu. Ve výrobě se stále více využívají roboti, ale jejich využití je zatím koncentrováno v několika málo zemích.

Transformaci, včetně transformace pracovních míst a obchodu, pohánějí digitální inovace a nové obchodní modely

Inovace založené na využití dat, nové obchodní modely a digitální aplikace mění způsob fungování vědy, vlád, měst a odvětví, jako je zdravotnictví a zemědělství. Politiky na podporu digitálních inovací se obvykle zaměřují na inovační sítě, přístup k financím a (opětovné) využití dat, ale věnují méně pozornosti investicím do IKT, znalostnímu kapitálu a analýze dat. Dopady digitální transformace se projevují v zániku pracovních míst a jejich vytváření v odlišných odvětvích, ve vzniku nových forem práce a ve změně obchodního prostředí, zejména pro služby. V reakci na to mnohé vlády provádějí přezkum pracovního práva a obchodních dohod.

Účinné využití IKT v životě a k práci vyžaduje odbornější a obecnější dovednosti v oblasti IKT doplněné lepšími základními dovednostmi

Účinné využití IKT v životě a k práci vyžaduje náležité dovednosti. "Zaměstnanec v oblasti IT" se objevuje na druhém místě mezi deseti pracovními pozicemi, které je pro zaměstnavatele obtížné obsadit, zejména ve službách, ačkoli se zdá, že nedostatek odborných dovedností v oblasti IKT se alespoň v Evropě omezuje jen na několik zemí. Obecné dovednosti v oblasti IKT jsou naopak nedostatečné u mnoha pracovníků, kteří využívají IKT každý den, stejně jako základní dovednosti v této oblasti, jako je řešení problémů a komunikace, které jsou stále více nezbytné za účelem přizpůsobení se měnícím se pracovním místům. Několik zemí provádí programy s cílem přizpůsobit současné priority odborné přípravy v oblasti IKT očekávaným potřebám v oblasti dovedností, ale jen několik málo zemí dosud přijalo komplexní strategii pro dovednosti v oblasti IKT.

Znepokojení ohledně digitální bezpečnosti a soukromí omezují přijetí IKT a obchodní příležitosti

S tím, jak roste intenzita využívání IKT, čelí podniky a jednotlivci větším rizikům týkajícím se digitální bezpečnosti a soukromí. Zejména malé a střední podniky musí zavést nebo zlepšit postupy řízení rizik v oblasti digitální bezpečnosti. Mnoho zemí reaguje pomocí vnitrostátních strategií pro digitální bezpečnost, ale zatím jen několik málo z nich má vnitrostátní strategii pro soukromí. Rizika týkající se soukromí zvyšují obavy spotřebitelů ohledně online podvodů, nápravných mechanismů a kvality produktů online, které omezují důvěru a mohly by zpomalit růst elektronického obchodu mezi podniky a spotřebiteli. Většina politik na ochranu spotřebitele se stále zaměřuje na důvěru v elektronický obchod obecně a až nyní se začínají potýkat s novými problémy, jež se objevují na trzích platforem vzájemného poskytování služeb.

Přísliby umělé inteligence doprovází důležité politické a etické otázky

Umělá inteligence se stává běžným prvkem, přičemž umožňuje strojům plnit kognitivní lidské funkce. Algoritmy posílené strojovým učením, daty velkého objemu a cloud computingem jsou schopny identifikovat stále složitější vzorce v souborech velkých dat a v některých kognitivních funkcích již překonávají člověka. Ačkoli umělá inteligence slibuje zisky v oblasti účinnosti a produktivity, může rozšířit stávající politické výzvy a vést k novým politickým a etickým otázkám, například v souvislosti se svými případnými dopady na budoucnost práce a rozvoj dovedností nebo na dohled a transparentnost, odpovědnost, závazky a bezpečnost.

Potenciál tzv. "blockchainu" závisí na vypořádání se s technickými překážkami a politickými výzvami

Blockchain umožňuje transakce bez důvěryhodné strany. Například bitcoin, virtuální měna založená na blockchainu, funguje nezávisle na jakékoliv centrální bance nebo jiné finanční instituci. Kromě bitcoinu vytvářejí blockchainové aplikace příležitosti v mnoha oblastech, mimo jiné ve finančním a veřejném sektoru, ve vzdělávání a internetu věcí, tím, že snižují transakční náklady, usnadňují odpovědnost a umožňují zaručené provedení pomocí inteligentních smluv. Velká část tohoto potenciálu stále závisí na vypořádání se s technickými překážkami a politickými výzvami, jako například jak prosazovat právo v případě neexistence prostředníka nebo jak a komu přičíst právní odpovědnost za přečiny způsobené systémy založenými na blockchainu.